Divoká smršť

6. března 2012 v 21:26 | Jacob Morgan
8. prosince 2056

Všichni se na mě sesypali jako vosy na bonbon. Mluvili jeden přes druhého, takže bych jim těžko rozuměl, kdyby neříkali všichni to samé: "Ty nevíš, že jsi v Narnii?" Moje odpověď byla pořád stejná, ačkoliv když jsem odpovídal už podesáté, tón mého hlasu už byl podrážděný - a zoufalý. Nakonec jsem to už nevydržel.

"Nechcete mi třeba vysvětlit, co je to ta Narnie?" zakřičel jsem a umlčel tím povyk kolem sebe. "Omlouvám se, že jsem hrubý -" Gary pozvedl obočí. "Sorry, že jsem blbej, ale já fakt netuším, co je Narnie!"

"Narnie," ujal se slova nějaký starší muž se šedivým plnovousem, který očividně nahrazoval i jeho vlasy, "je svět, jako je ten váš, jen tu máme mnohdy laskavější a slušnější tvory. Narnie je, mladíku, všechno, co vidíš kolem sebe i všechno, co nevidíš. Narnie je náš domov." Gary si setřel imaginární slzu. Potlačil jsem chuť obrátit oči v sloup.

"Vůbec nic nepochopil," ozval se kdesi za mnou hlas Leslie. "Nechte mě, ať mu to vysvětlím." S vděkem jsem se otočil k Leslie, a když jsem ji spatřil, spodní čelist mi poklesla údivem. Předtím jsem ji viděl s mokrýma a rozcuchanýma vlasama, v šatech vysušených od mořské soli - teď jí rudé vlny splývaly do pasu, obtaženého modrou volánovou sukní, navazující na světlé triko (holky by to asi nazvaly top). "Jacobe, sklapni čelist a pohni, nemám na tebe celej den!" Mohla vypadat jak princezna, drzá byla pořád stejně. Začala povídat už cestou do její kajuty (což jsem odhadl, kam jinam by mě taky vedla). "Víš, Jacobe, sem přijde člověk málokdy a tak se jim nemůžeš divit, že kolem tebe nadělaj takovejhle povyk. Nemůžeš jim to brát za zlý, ale jedno si musíš uvědomit - jsi v Narnii a vypadáš jako blbec, když to nevíš."

"Leslie, jsem tady sotva hodinu," zabručel jsem rozmrzele, "a zatím jsem se dozvěděl, že neumíte klepat a očividně máte zálibu v tom, říkat někomu 'mladej'." Leslie se rozesmála.

"Seš docela vtipnej, když chceš," podotkla. "Tak jo, jak bych ti to vysvětlila... Vy máte Zemi. My máme Narnii. Narnie není žádná neobjevená planeta, nikdo neví, co Narnie je. Tady je důležitý, že prostě je. A to stačí."

"A proč jsem tady? Leslie, byl jsem u sebe v pokoji a najednou jsem se ocitl na moři!" Začínal jsem být hysterický. Co asi tak řeknu babičce, až se vrátím? Jestli se vrátím. Leslie pokrčila rameny a začala si rozčesávat své vlny. Pochopil jsem, že naše konverzace je u konce. Znovu jsem chvíli bloudil, než jsem se dostal na palubu. Postavil jsem se na záď a opřel se o okraj lodi. Co asi tak řekne babička... Co bude dělat Jodie? Už od narození na mě lpěla. A co budou dělat rodiče?

Nechal jsem si myšlenky větrem odnést kamsi do dáli a sesunul jsem se na zem. Jodie by se na mém místě rozbrečela, já jsem ale v té chvíli byl docela šťastný. Mohl jsem si na chvíli odočinout od neustálých Jodiiných otázek a hledání intelektuální odpovědi... Garymu by se nelíbilo, kdybych takhle mluvil, ale já se cítil doma. Mluvil jsem tak snad odjakživa - vlastně od té doby, co jsem začal číst, tlusté svazky plné filozofických a intelektuálních výrazů. Po dlouhé době někdo promluvil, zřejmě na mě.

"Ha, tebe jsem hledal! Vítám tě na Divoké smršti!" Hlas jsem nepoznával, tak jsem zvedl hlavu a spadla mi dolní čelist.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 pavel | Web | 6. března 2012 v 21:47 | Reagovat

:-)

2 Slečna Ehm | Web | 7. března 2012 v 18:59 | Reagovat

Hech, jsem zvědavá jak se to dál vyvine.

3 Calamity Killjoy | Web | 13. dubna 2012 v 22:15 | Reagovat

Ok, už dost dlouho čekám na správnou příležitost a na múzu, jak to hezky  a originálně okomentovat. Jenže teď už prostě nemůžu čekat. Kam zmizelo pokračování, mmm? :-D

4 Sobecká Zíťa | Web | 27. května 2012 v 23:35 | Reagovat

Přesně. Kdepak je pokračování?:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.